V posledních dvou letech dokázaly banky a jejich asociace nejen, že umí zachytávat trendy, ale že jsou proaktivní a mají představu, kam se náš svět má ubírat. A dokázaly také, že umějí tuto představu uvádět v život. Příkladem jsou projekty Národní rozvojový fond a SONIA/BankID.
Pokud jde o Národní rozvojový fond (NRF), v čase zveřejnění tohoto příspěvku jsou připravovány podklady pro žádost o licenci České národní banky. Cílem Fondu je zapojit inovativními způsoby soukromé zdroje do financování projektů veřejného zájmu, tedy něco, co se dosud v naší praxi příliš nebo vůbec neobjevovalo. Přitom konstrukce Fondu bude respektovat potřeby, přístupy i priority jak veřejného, tak soukromého sektoru. Jeho unikátnost v naší dosavadní praxi bude spočívat v tom, že půjde o specifický nástroj a zdroj financování, který umožní anebo vylepší podmínky běžného tržního financování projektů.
Záměrem je, aby Fond jako poskytovatel rizikovějších vrstev financování (například dlouhodobého podřízeného dluhu, preferenčních akcií, konvertibilních dluhopisů atd.) přímo pokrýval financování části projektových nákladů například v infrastruktuře např. dopravy, školství, zdravotnictví či digitalizace, a aby díky podřízenému charakteru jeho finanční účasti pomohl mobilizovat další komerční zdroje za výhodnějších podmínek pro financování PPP projektů. Podstatné je, že Fond umožní z pohledu ostatních věřitelů redukovat finanční rizika, aniž by přitom jakkoli omezoval soutěžení projektů, včetně okruhu potenciálních financiérů.
Národní rozvojový fond bude dceřinou společností Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) s plnou regulací ČNB. Půjde o samosprávný investiční fond s vlastním obhospodařováním. Právní formou bude akciová společnost s proměnlivým vlastním kapitálem.
Memorandum, které několik bank podepsalo se zástupci vlády a ČMZRB v září roku 2019 přineslo koncept návratnosti poskytnutých zdrojů do Fondu. Nepůjde tedy o dotační prostředky, ale o financování takových transakcí nebo projektů, kde je zřejmý finanční tok, ať už z důvodu odložených plateb v rámci dodavatelského kontraktu anebo jiného typu smlouvy, například koncesní smlouvy v případě PPP projektů. Takto to bankám vymezují zákonné povinnosti a požaduje regulace ČNB. Investiční strategie bude počítat s různou (avšak definovanou) mírou výnosnosti vložených investic do podporovaných projektů a s principem vícezdrojového financování. To mimo jiné znamená, že se vložené prostředky budou moci do NRF vracet (ve formě výnosu z investice) a být opakovaně použity k financování dalších projektů.
Druhým velkým projektem, který – stejně jako Národní rozvojový fond – spatří světlo světa v roce 2020 a významně promluví do rozvoje české ekonomiky v dalších letech, je projekt S0NIA, který je také označován jako BankID.
Projekt SONIA vznikl jako spontánní iniciativa soukromého sektoru, kterou se banky hlásí ke své spoluzodpovědnosti za posunutí naší země mezi digitální lídry v Evropě. Jeho podstatou je poskytovat a potvrzovat elektronickou identitu klientů bank, kteří chtějí elektronickou formou čerpat služby soukromých poskytovatelů služeb, ale také e-governmentu. K tomu bude vybudována technologická komunikační platforma (SONIA/BankID).
Aby toto bylo možné, bylo třeba iniciovat některé legislativní změny – banky totiž nemohou podnikat v nové oblasti, aniž by jim to povolil zákon. Zejména bylo třeba dohodnout s s Českou národní bankou, jaká služba konkrétně může vzniknout, dále s Ministerstvem vnitra, jak bude systém SONIA napojen na portál Národního bodu pro identifikaci a autentizaci (známý pod zkratkou NIA), a v neposlední řadě zajistit, aby ověřování identity klientů elektronickou cestou odpovídalo požadavkům zákona o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. To je klíčový prvek, aby se bankovní identita mohla používat například při on-line zakládání účtu u jiné banky. Konečně, bylo třeba dohodnout se Správou základních registrů, jak otevřít cestu bankovních poskytovatelů e-ID k robustnímu ověřování identity klientů v registrech obyvatelstva.
Provazbou na služby e-governmentu je SONIA také zásadním příspěvkem bank k naplnění vládní strategie pro Digitální Česko. Tento projekt tak pomůže výrazným způsobem naplnit ambici přelomového zákona o právu na digitální službu, za který se postavila jak vládní administrativa, tak všechny politické subjekty zastoupené v Poslanecké sněmovně. Je proto potěšitelné, že se podařilo v pracovních diskusích s vládní administrativou dosáhnout konsensu o tom, jak by měla SONIA/BankID fungovat k bude propojena se službami e-governmentu.
Top finance, listopad 2019