Preambule k následujícímu textu je prostá: dynamika vývoje českého bankovního sektoru (rozuměj bankovní sektoru v České republice) – a jeho strukturální změn – je nejlepším dokladem blahodárného vlivu konkurenčního prostředí. A je vcelku jedno, jaká jsou volena kritéria pro zařazení bank do jednotlivých kategorií, ať už to je procentní podíl na celkové bilanci bankovního sektoru nebo něco jiného (dříve velikost bilance jednotlivých bank). Může nás těšit, že podle mezinárodních srovnávacích indexů intenzity konkurenčního prostředí patříme do skupiny trhů více konkurenčních.
Přebrat se v tom, co jsou určující faktory, které utvářejí dynamiku jednotlivých kategorií bank, nebo dokonce každé jedné banky, však není triviální. Jen uvažme, co všechno ovlivňuje, jak se banka na trhu etabluje a jakou dosahuje výkonnost. Začněme saturací trhu bankovními službami a produkty a výzvami, spojenými s hledáním dosud neobsloužených segmentů trhu. Není jedno, jestli tu banka byla už nějakou dobu, nebo jestli je to startup. Saturace trhu bankovními službami se totiž nejspíše začíná blížit limitům, daným finanční situací a perspektivou jak retailových, tak korporátních klientů.
A jsou zde, vedle bilančních ukazatelů, i mnohé další okolnosti a faktory, jen namátkou: aspirace vlastníků a managementu, jejich konzervatismus či progresivita, vůle a připravenost smysluplně bořit tradiční procesy a postupyꓼ různorodé obchodní modely a ambice, promítající se do šířky portfolia produktů a služeb či segmentů klientelyꓼ dosažená míra digitalizaceꓼ historické břemeno používaných četných softwarových aplikací s výzvou optimalizovat nejen front office, ale i middle a back officeꓼ náklady na kybernetickou bezpečnostꓼ schopnost práce s velkými daty a rozpoznávání klientských očekáváníꓼ tlak regulatorního rámce a diferenciace požadavků regulátora na skupiny bank podle velikostního hlediska. A v neposlední řadě je tu neustále rostoucí tlak fintechů. Statistika členěná dle velikostních skupin bank tak dává jistou představu, co se v systému děje, ale velká různorodost vlivu uvedených faktorů na individuální úrovni znemožňuje vystopovat v těchto statistikách nějaké průřezově převládající důvody. Že střední a menší banky mají potenciál být štikami na trhu nám tak musí jako závěr stačit.
Banky dobře přestály covidovou epizodu a budoucnost se rýsuje spíše slibně. Když nic jiného, růst řídících úrokových sazeb centrální banky v kombinaci s přebytkem likvidity v systému a rostoucí poptávkou po úvěrech jsou vítanou vzpruhou. V rámci diskuse o malých a velkých bankách se ovšem nabízí otázka, zda něco nesignalizuje těch několik v poslední době ohlášených fúzí či převzetí menších bank bankami většími. Znamená to, že některé banky covidovou epizodu ustály oslabené, nebo spíše to, že lepší než očekávané výsledky posledního roku a počátku roku letošního přiživily již dříve existující apetit některých bank expandovat cestou akvizicí? Vezmeme-li si na pomoc zátěžové testy z poslední zprávy ČNB o finanční stabilitě, spíše se nabízí druhá možnost.
A ještě postřeh k tématu konkurenceschopnosti a inovační schopnosti: nepřehlédnutelná řevnivost mezi představiteli velkých a disruptorských bank před několika lety vyvřela i na stránky tohoto časopisu, pozorní čtenáři si na to jistě vzpomenou. Trochu prostořekou poznámkou je, že v tomto nám nepomůže to, co o sobě říkají banky samotné. Jedna nová aplikace sice může být krokem správným směrem, ale štěstí zas tak moc nedělá. Konkurence sice tlačí na šíři nabídky produktů a služeb a na jejich podmínky, ale měla by více tlačit i na způsoby prezentace, komunikace a na opravdovou transparentnost nabídky. Čtenáři tohoto časopisu jsou profesně zdatní a jsou i klienty bank, a tak si sami udělají představu, zda a jak velké jsou vlastně mezi bankami rozdíly v komunikaci a marketingu a zda se necítí být tu a tam poněkud manipulováni či mateni. Společným jmenovatelem a hybným motivem je samozřejmě na produktech a službách vydělávat – to samo o sobě není nic špatného, právě naopak, otázkou je ale „štábní kultura“ jak se to dělá …
časopis Bankovnictví, srpen 2021