srpen 2022, Seznam zprávy
Mluvíme-li o inflaci, prioritou je úspěšné zvládnutí stávající inflační epizody a nasměrování inflace zpět směrem k inflačnímu cíli ČNB. Pokud jde o časový horizont pro plnění tohoto cíle, je třeba se konsistentně držet tzv. horizontu nejúčinnější transmise úrokových sazeb, tedy v tuto chvíli mířit na rozhraní let 2023 a 2024. Alternativní scénáře s prodlouženým horizontem cíle jsou matoucí a dlouhodobě pro ekonomiku nákladnější.
1. Jaké kroky by podle vás měla ČNB v následujícím půl roce udělat, aby svého hlavního cíle dosáhla?
I po personálních změnách budou mít od začátku července v bankovní radě převahu zkušenost, odborná fundovanost a doufejme pragmatický přístup. Měla by převažovat kontinuita v náhledu na to, jaká nebezpečí a jaké náklady jsou se současným vysokým růstem cen spojeny. Základním nástrojem zůstávají úrokové sazby. Pokud by stávající vývoj inflace v dalších měsících ukazoval, že vrcholu růstu cen nebylo stále ještě dosaženo a že návrat do koridoru inflačního cíle se v čase opět posunuje dále, pak nemá věcná měnová politika jinou možnost než se sazbami opět pohnout směrem nahoru. Poté, co se pak cenové statistiky v druhé polovině letošního roku překlopí směrem k poklesu, bude nejspíše nutné nějakou dobu posečkat se snižováním úrokových sazeb. Pokud jde o kurzové intervence na posílení koruny, ty mohou být jistým krátkodobým a přechodným doplňkem k úrokovým sazbám, pokud je kurz pod tlakem momentálního tržního sentimentu. Úrokové sazby jsou nejen základním nástrojem pro zvládnutí inflace, ale také nástrojem, kterým potvrzuje v současné inflační epizodě ČNB svou důvěryhodnost. Nemyslím, že kurzové intervence by tuto funkci mohly dlouhodoběji v naší současné situaci plnit. A není snad třeba připomínat učebnicovou poučku, že měnová politika svých cílů dosahuje efektivněji a levněji, pokud je důvěryhodná.
2. Co naopak může zkomplikovat plnění hlavního cíle ČNB?
Čtyři věci: za prvé ignorování rostoucí závažnosti detašování inflačních očekávání od inflačního cíle a skutečnosti, že inflace živí čím dále viditelněji sama sebe.
Za druhé váhání, jak dále postupovat, a to zejména na prvním měnovém zasedání bankovní rady v obměněné sestavě, které proběhne 4. srpna. Bankovní rada si těžko může dovolit luxus času na rozmyšlenou, tím spíše, že bude mít k dispozici novou prognózu. A také bude mít k dispozici několik týdnů od začátku července, kdy již může probíhat intenzivní interní pracovní diskuse nad analýzou inflační situace a rodící se prognózou.
Za třetí nevýrazná či nečitelná komunikace směrem k široké i odborné veřejnosti. Právě teď potřebujeme rozhodnou a srozumitelnou centrální banku, tak jako jsme ji měli doposud. Odvolávat se velmi obecně na Rašína je super, byl to moc chytrý pán a chtěl správné věci, v naší akutní situaci a potřebě okamžitě, účinně a srozumitelně konat v měnové politice i v příštích měsících nás to ale neposune.
A za čtvrté komunikační matení široké laické veřejnosti – když se jí konečně pohnuly sazby na spořících účtech směrem vzhůru – argumentem, že vyšší úrokové sazby produkují inflaci.
3. Jaké bude mít dopady na vývoj ekonomiky – firem i domácností – měnová politika ČNB?
Pokud se nezmění dosavadní přístupy měnové politiky a bude zajištěna její kontinuita, tak dlouhodobě jednoznačně pozitivní, krátkodobě je třeba ale počítat s tím, že dopady nemusí být příznivé a budou diferencované podle jednotlivých typů subjektů v ekonomice. Ale pokud jde o firmy, vyšší úroky z úvěrů nejspíše na ně dopadnou méně bolestně než rostoucí ceny energií. A pokud jde o občany, hypotéky zdražují, ale na druhou stranu vyšší úrokové sazby třeba na spořících účtech aspoň trochu omezí nepříznivý dopad inflace.