Aktuální data z americké ekonomiky a je na místě obava z druhé vlny inflace?
Forbes, únor 2024
Co znamená roční a současný meziměsíční vývoj americké inflace pro investorskou veřejnost, která brala brzké snižování úrokových sazeb ze strany Fedu jako hotovou věc?
Zveřejněné lednové údaje o inflaci znamenaly, že sice došlo k jejímu mírnému poklesu, ale čekal se pokles větší a navíc tzv. jádrová inflace se nezměnila vůbec. To naznačilo, že inflace může být persistentnější než se čekalo ještě v prosinci. Což bylo prvním (a nikoliv jediným) signálem, že očekávaný pokles sazeb FED do nižšího pásma se odkládá z jara někam později do letošního roku. Převažující názor nyní je, že ke snížení nedojde dříve než v jeho polovině. Potvrdil to i jestřábí komentář šéfa FEDu Jeroma H. Powella k lednové inflaci v tom smyslu, že pokles sazeb teď není na pořadu dne. Náladu ohledně dalšího vývoje sazeb ale nezměnily jen údaje o inflaci. Podpořily ji i nejnovější silné údaje z trhu práce, které vlastně potvrdily, že v americké ekonomice trvá stav plné zaměstnanosti. V lednu vzniklo 353 tisíc nových pracovních míst, když očekávání bylo 187 tisíc. Navíc došlo k poměrně vysokému růstu mezd. To je pro měnovou politiku další důvod k obavám ohledně dalšího vývoje inflace, stejně jako přetrvávající velký fiskální schodek, který má ve fiskálním roce 2024 dosáhnout výše bezmála 7 procent HDP, tedy o více jak celý procentní bod nad údajem za fiskální rok 2023. Celkovou nejistotu pak doplňují ne úplně jasné růstové vyhlídky americké ekonomiky, kde se prognózy na trhu (navzdory aktuálně dobré kondici americké ekonomiky) docela výrazně liší, od pouhé stagnace až po tříprocentní růst (se střední hodnotou 1,5 procenta, tedy pod odhadovaným potenciálem).
Proč se zatím aktuální data o inflaci příliš neodráží na našlápnutém americkém akciovém trhu?
Je pravda, že akciové indexy sice po prvním šoku z nových údajů prudce klesly, ale také se rychle dostaly zpět na úroveň „all-time high“. Ovšem vděčí za to nejvíce výsledkům velkých amerických firem (tzv. Magnificent seven), které trh táhnou (resp. další růstová očekávání s nimi spojená) a mezi něž se řadí Microsoft, Alphabet (Google), Apple, Amazon a Meta (X). Jde o firmy, které jsou nejen velké, ale také jsou na špičce technologického vývoje, silně investují do umělé inteligence a jsou na trhu vyhledávaným investičním titulem. Zisky i výnosy u těchto firem překonávají odhady analytiků. Ovšem jejich situace je svým způsobem dost odtržená od reality, zbytek trhu už tak dobře nevypadá. Vnucuje se proto otázka, do jaké míry je vlastně další růst akciového trhu udržitelný a zda se neblíží bod korekce.
Jak se vývoj americké inflace projeví dluhopisovém a forexovém trhu?
Údaje o spotřebitelské inflaci a návazná korekce tržních očekávání, že vyšší sazby přetrvají déle, zahýbaly trhem, zvýšily výnosy amerických státních dluhopisů a posílily americký dolar. Krátkodobě se asi situace příliš měnit nebude, záležet však bude i na komentářích FMOC. A poté, co FED přistoupí ke snížení sazeb tak může oslabit jeden z faktorů držících silný dolar a stejně reagovat budou i dluhopisové trhy.
Ekonom.cz, březen 2024
Objevují se, hlavně v USA, obavy z příchodu druhé inflační vlny. Do jaké míry jsou podle vás tyhle obavy opodstatněné – co by mohlo takovou inflační vlnu potenciálně spustit, kde jsou největší rizika? A to jak na globální úrovni, tak tady v Česku.
Současný pohled na možný další vývoj americké inflace se výrazně liší oproti tomu, jaká byla očekávání ještě v závěru loňského roku. Roli v tom sehrálo více věcí. Samotná statistika inflace za leden vyzněla rozpačitě, když sice růst cen oproti prosinci zmírnil, ale méně, než se čekalo. Šlo sice o údaj jen za jediný měsíc, ale naznačilo to, že inflace může být persistentnější než se čekalo. Něco takového nemůže být překvapením v případě dozvuků vyšší inflace, protože ta je spojena s řetězením jejích redistribučních účinků a se setrvačností vyšších inflačních očekávání. Obavy z přetrvání vyšší než původně očekávané inflace jsou také podporovány silnými údaji z trhu práce. V americké ekonomice trvá stav plné zaměstnanosti, což se promítá i do rychlého růstu mezd. A ten se pak může zpětně propsat do tlaku proti poklesu inflace. Konečně důvodem k obavám je i přetrvávající velký rozpočtový schodek, který má ve fiskálním roce 2024 dosáhnout výše bezmála 7 procent HDP, tedy o více jak celý procentní bod nad údajem za fiskální rok 2023. Očekávání ohledně dalšího vývoje inflace tak jsou oproti závěru minulého roku spojena s vyšší mírou nejistoty. Když se ale budeme držet striktně známých faktů a statistik, nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k další inflační vlně.
Berou centrální banky – ty západní i ta česká – proinflační obavy dostatečně v úvahu?
Nepochybně. Týká se to jak americké, tak evropské či anglické centrální banky, byť třeba v případě Bank of England se objevuje poukaz na to, že britská inflace je persistentnější než třeba americká. Na podobnosti celkového přístupu k úrokové strategii těchto bank to však nic nemění, tedy snižování jejich sazeb se v čase odkládá na pozdější letošní termín. Nejinak postupuje i Česká národní banka, která dává jasně najevo, že při snižování sazeb hodlá být „behind the curve“, to jest že bude postupovat se vší obezřetností při posuzování proinflačních a protiinflačních rizik své inflační prognózy. Scénář snižování sazeb ČNB bude jistě ovlivněn i tím, jak se bude dále vyvíjet kurz naší měny. Ta si momentálně hledá novou hladinu stability, do čehož bude v průběhu času promlouvat – kromě jiných věcí – i jak se bude vyvíjet úrokový diferenciál mezi měnou naší a zejména eurem a dolarem.