Podklad pro Forbes a Ekonom, únor a březen 2024
Očekávání ohledně dalšího vývoje inflace tak jsou oproti závěru minulého roku spojena s vyšší mírou nejistoty. Když se ale budeme držet striktně známých faktů a statistik, nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít k další inflační vlně.
Roklen24, leden 2024
Teď, když je tu naděje, že během roku 2024 konečně odezní inflační vlna, která nás všechny sužovala v posledních dvou letech a kdy máme dostatek empirických poznatků o jejích příčinách, průběhu a důsledcích, kdy máme potřebnou sadu informací o tom, jak na inflaci reagovala měnová politika (i politika rozpočtová), nadchází čas pro zpětný pohled i pro úvahu co bude dále. Tato esej vybírá pouze tři pohledy – roli modelů, obecněji roli měnové politiky a téma stability sazeb ve volatilním prostředí.
Tento příspěvek si nedělá ambici na úplnost a neměl by být vnímán jako kategorické vyjádření k tomu, zda euro ano či nikoliv. Chce jen upozornit na to, že k převzetí eura vede dlouhá cesta, která může mnohdy být bolestivá.
Časopis Bankovnictví, červen 2023
Je známá věc, že modely, ani experti (včetně centrálních bank) nedokážou spolehlivě predikovat časování zlomů v hospodářském cyklu a příchod krizí, stejně jako je známé to, že ti, kterým se to podařilo, měli spíše štěstí než cokoliv jiného. S predikováním zlomů ve vývoji inflace je to hodně podobné.
Poslední údaje o růstu spotřebitelských cen v březnu odpovídaly zhruba očekávání, meziměsíčně ceny v podstatě stagnovaly. Nastal čas mírného optimismu? ČNB od poloviny loňského roku zjevně více sází na devizový kurz než na úrokové sazby, není to trochu krátkozraká politika? Nenastal čas přehodnotit nastavení inflačních cílů a jejich hodnoty posunout výše, na 3 nebo třeba až na 5 procent? Pomohlo by to měnové politice a její kredibilitě?
Svět hospodářství, březen 2023
Na to, jak se budou vztahy mezi inflací a rozpočtem vyvíjet, má samozřejmě zásadní vliv měnová politika ČNB. Když drží své sazby nepřiměřeně nízko, jako od poloviny minulého roku, tak ulevuje rozpočtu jen zdánlivě. Opravdu jen zdánlivě, protože uvolněnou měnovou politikou implikovaná delší inflační epizoda zvyšuje výdajové nároky na fiskál, ať už nároky valorizační nebo diskreční, prodlužuje tak období tlaku na deficit rozpočtu a vystavuje rozpočet riziku rostoucí rizikové prémie a růstu nákladů dluhové služby.