Tohle kolo souboje s inflací jsme vyhráli

Roklen24, březen 2024

Proběhlá inflační vlna s největší pravděpodobností končí. Určitě bych ale nenašel odvahu tvrdit, že byla inflace udržitelně poražena. Svým způsobem totiž nelze inflaci porazit nikdy. Lze ji udržovat ve vymezených inflačních cílech, kdy se stává něčím, co promazává v ekonomikách potřebné strukturální změny, bez čehož se fungující tržní hospodářství neobejde. Za jakých okolností by mohlo dojít k další inflační vlně? A co čekat od březnového zasedání ČNB? To a mnohem více se dozvíte v rozhovoru, kde se vedle inflace a sazeb zaměřujeme i na hodnocení centrální banky a jak do jejího rozhodování vstupují proměnné, jako je neutrální úroková sazba.

O konvergenci a jak to souvisí s eurem

Roklen24, březen 2024

V českém mediálním prostoru se pojem „konvergence“ v posledních týdnech spojuje s diskusí o budoucím vstupu ČR do eurozóny a o plnění tzv. Maastrichtských konvergenčních kritérií. Tvrdí se, že plnění Maastrichtských kritérií je na dosah nebo bude brzy realitou. Tím prý splníme podmínky pro vstup do měnové unie – takže pojďme do toho. To je ovšem hrubým zjednodušováním komplikované otázky – zda jsme skutečně ekonomicky připraveni, jaké nám přinese členství v eurozóně benefity a jaké s tím budou spojeny náklady. Na místě je tedy i otázka: přinese nám členství nový růstový impulz a zrychlí se proces naší konvergence k hospodářské vyspělosti úspěšných členů měnové unie?

Euro a my: horizont ve vzdálené mlze

Téma vstupu do eurozóny tu s námi žije už skoro dvě dekády od doby, kdy jsme se stali členy Evropské unie a zavázali se, že jednou převezmeme i euro. I když náš případný vstup do tohoto klubu je hudbou vzdálené budoucnosti, má smysl kontinuálně vyhodnocovat portfolio potenciálních ekonomických výhod a nákladů přijetí eura, stejně jako má smysl průběžně monitorovat samotnou eurozónu a vyhodnocovat si výzvy, kterým čelí a jak a ně reaguje.

K rozhodnutí ECB ze dne 8. září 2022

Hlavním úkolem ECB v současnosti je zvládnout příliš vysokou inflaci, nástrojem k tomu jsou úrokové sazby, jejichž růst sleduje cíl utlumit poptávku a bránit tak riziku setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Až ve druhém sledu se objevuje argument o nemalém růstu energetických cen a jeho sekundární dopadech na celkovou inflaci.