Česká národní banka
Fintag, únor 2025
Soudě podle četných komentářů členů bankovní rady v posledních měsících lze dovodit, že cílem je usadit sazby na přísnější úrovni, než kolik by indikoval stávající odhad jejich hypotetické neutrální úrovně. Prognostickému scénáři by tedy odpovídalo další mírné snížení sazeb na čtvrtečním zasedání 6. února. Z logiky věci vyplývá, že čím více se blížíme k oné odhadované cílové úrovni, tím opatrnější krůčky ve snižovacím cyklu bude ČNB činit – únorových 25 bodů by tomu odpovídalo.
Česká národní banka
Roklen24, prosinec 2024
V textu, který Roklen24 zveřejnil v červenci 2024 jsem napsal (viz¹), že je dobře, že se ČNB připojila k těm centrálním bankám, které po turbulencích posledních let přistoupily k revizi svých analytických a prognostických postupů s ambicí lépe porozumět trendům a strukturálním změnám ve vývoji ekonomiky, disponovat komplexnějším popisem činitelů, působících na míru její rovnovážnosti a lépe pochopit reakční funkci sektorů ekonomiky, v souhrnu ovlivňujících i vývoj inflace. A tedy podporujících provádění měnové politiky robustnějším odhadem jejích účinků napříč ekonomikou a na budoucí inflaci.
Česká národní banka
Roklen24.cz, Srpen 2024
Stávající růstový model české ekonomiky se do značné míry vyčerpal a nastavení vektoru hospodářského rozvoje inovačním směrem se nepříjemně zadrhává. Jak hodnotí výkon české ekonomiky a na to navázaná rozhodnutí ČNB o a sazbách? Jakou roli hraje v případě potenciálního růstu ekonomiky hospodářská politika? A kde je problém s neutrální úrokovou sazbou? To a mnohem více se dočtete v rozhovoru!
Česká národní banka
Roklen24.cz, červenec 2024
Pomineme-li skutečnost, že předvídání šoků a zvratů v hospodářském cyklu (a s nimi spojených výkyvů v dynamice inflace) je extra náročnou disciplínou (a těch nemnoho případů, kdy se to někomu povedlo, bylo spíše štěstím), dává přesto revidování analytických a prognostických nástrojů a způsobů tvoření měnové politiky (a komunikace na ně navěšené) velký smysl – turbulentní časy mimo jiné ukázaly, že neumíme dostatečně dobře interpretovat trendové změny a sektorové souvislosti ve struktuře ekonomik, stejně jako dopad externalit.
Česká národní banka, Evropská centrální banka a eurozóna
Roklen24, březen 2024
Proběhlá inflační vlna s největší pravděpodobností končí. Určitě bych ale nenašel odvahu tvrdit, že byla inflace udržitelně poražena. Svým způsobem totiž nelze inflaci porazit nikdy. Lze ji udržovat ve vymezených inflačních cílech, kdy se stává něčím, co promazává v ekonomikách potřebné strukturální změny, bez čehož se fungující tržní hospodářství neobejde. Za jakých okolností by mohlo dojít k další inflační vlně? A co čekat od březnového zasedání ČNB? To a mnohem více se dozvíte v rozhovoru, kde se vedle inflace a sazeb zaměřujeme i na hodnocení centrální banky a jak do jejího rozhodování vstupují proměnné, jako je neutrální úroková sazba.
Česká národní banka, Evropská centrální banka a eurozóna
Roklen24, březen 2024
V českém mediálním prostoru se pojem „konvergence“ v posledních týdnech spojuje s diskusí o budoucím vstupu ČR do eurozóny a o plnění tzv. Maastrichtských konvergenčních kritérií. Tvrdí se, že plnění Maastrichtských kritérií je na dosah nebo bude brzy realitou. Tím prý splníme podmínky pro vstup do měnové unie – takže pojďme do toho. To je ovšem hrubým zjednodušováním komplikované otázky – zda jsme skutečně ekonomicky připraveni, jaké nám přinese členství v eurozóně benefity a jaké s tím budou spojeny náklady. Na místě je tedy i otázka: přinese nám členství nový růstový impulz a zrychlí se proces naší konvergence k hospodářské vyspělosti úspěšných členů měnové unie?
